Odborné informácie. Online.

Věda ze stříbrného plátna se stává realitou

Článek přeložen a použit s laskavým svolením autora.

Ve filmech na vědecká témata, které sklidily ohlas na letošních Oscarech, objevíme poznatky, které mohou změnit sci-fi na realitu.

Pro řadu z nás bude letopočet 2015 rokem, v němž věda zanechala trvalý otisk ve filmovém průmyslu.

V podání Eddieho Redmayna jako profesora Stephena Hawkinga získala Teorie všeho (The Theory of Everything) řadu ocenění jak od americké tak britské Akademie filmového a televizního umění. Neméně dobře si vedl Kód Enigmy (The Imitation Game) o životě Alana Turinga.

Dílo režiséra Christophera Nolana a jeho trikového týmu setrvá dlouho v paměti, protože jejich výpravná sci-fi Interstellar posunula mezigalaktické vesmírné cestování hodně kupředu. Nelze také přehlédnout i jistý vědecký přínos tohoto snímku, vedoucí ke zveřejnění článku z pera tvůrců filmových efektů v předním časopisu Classical and Quantum Gravity.

Software použitý trikaři k vytvoření již kultovních záběrů, jako např. superhmotné černé díry Gargantua, vedl k novým pohledům na mocný ohyb světla v okolí černých děr a byl jedním z prvních případů, kdy natáčení nějakého filmu nakonec vedlo k novým objevům.

Jak technika rychle kráčí kupředu, každodenní praktické výsledky vědy začínají dohánět fikci z filmového plátna.

Teď mne vidíte, a teď ne…

Možná nejproročtější zázrak techniky je harry-potterovský neviditelný plášť. Pravidelně přitahuje pozornost médií ruku v ruce s pokrokem fyziky ve skryvání předmětů před elektromagnetickými vlnami.

Tradičně jsou metamateriály kandidátem na prostředek vedoucí světlo mimo samotný objekt – tak jako voda obtéká kámen – čímž se předmět stane neviditelným. Nicméně publikace v New Journal of Physics ukázala alternativu v podobě plasmonic cloaking a mantle cloaking. V obou případech spočívá role konkrétního materiálu v anulování rozptylu světla po odrazu elektromagnetických vln od předmětu.

Článek v Nanotechnology také ukázal, jak se může teplo využít k zahalení předmětů díky tzv. efektu faty morgany. V této práci autoři vysvětlují zahřátí uhlíkových nanotrubiček na vysoké teploty a následný vzrůst teploty i v jejich těsném okolí. Díky tomu se paprsky světla ohnou od objektu a učiní ho neviditelným.

Šplháme do výšek

Komiksový superman se stal základem moderní kinematografie. I když řada postav je obdařena reálně těžko uvěřitelnými vlastnostmi, o některých vědci soudí, že se s nimi jednoho dne setkáme.

V roce 2007 popsal prof. Nicola Pugno z Politecnico di Torino v časopisu Journal of Physics: Condensed Matter, jak by dres Spidermana mohl být skutečně vyroben utkáním miliónů uhlíkových nanotrubiček do vláken centimetrové tloušťky.

Prof. Pugna inspirovala tlapka gekona a spočítal, že osoba nazutá do bot a s rukavicemi z tohoto materiálu by mohla bezpečně spočinout na zdi a dokonce viset na stropě. Ukázal také, jak by jednotlivé prameny z uhlíkových nanotrubiček mohly být využity k vytvoření umělé pavoučí sítě a tím uživatele skutečně obdařit schopnostmi Spidermana.

Zatímco na funkční kombinézu Spidermana si ještě pár let počkáme, výzkumníci již teď vyrábějí vozidla inspirovaná přírodou. Jsou schopna šplhat po stěnách, tak jako náš robot-gekon popsaný ve Smart Materials and Structures.

Stroje přicházejí

Od C-3PO a R2-D2 z Hvězdných válek až po Wall-E (Vall-I) či Johny 5 (Číslo 5 žije) je robot nezbytnou součástí historie kinematografie. A není nad kultovnějšího a děsivějšího – Terminátora s Arnoldem Schwarzeneggerem…

Terminátor se vyznačoval schopností vypátrat lidi pomocí „infovize“. Tu zkoumal, ve zjednodušené podobě, mezinárodní tým v roce 2011. Výsledky publikovali v časopisu Smart Materials and Structures.

Vědci přišli s důkazním konceptem počítačových kontaktních čoček, které mohou promítat jednotlivé pixely do výhledu uživatele. Ukázali, jak lze zařízení snadno vložit do oka a soudí, že když bude čočka obsahovat stovky pixelů, bude moci uživatel snadno číst emaily a textové zprávy přímo před očima. A dokonce tyto čočky použít jako navigační systém, tak jak jsme to v Terminátorovi viděli.

Věda a technika velice pokročila i u robotických končetin pro osoby s amputacemi anebo těžkými fyzickými oslabeními.

S umělou končetinou jsme se poprvé setkali ve Hvězdných válkách v Epizodě V – Impérium vrací úder. Luke Skywalker dostal novou ruku poté, co mu jeho vlastní usekl Darth Vader. Od uvedení filmu v roce 1980 došlo k tak velkému pokroku, že dnes již skutečně může řada pacientů ovládat svou umělou ruku a dokázat s ní řadu úkonů.

Článek v Journal of Neural Engineering z r. 2014 popisuje ženu postiženou dlouhodobou kvadruplegií, která může ovládat robotickou ruku ve více než deseti stupních volnosti – a to pouze vyvoláním myšlenky. Pacientce to umožnilo uchopit a přemísťovat předměty, ale i plácnout si s druhým rukou a ukázat „palec nahoru“.

Tam kam kráčíme nepotřebujeme cesty…

Ve společném zkoumání vědy a filmu nesmí chybět cestování časem… Právě 2015 je rokem kdy Marty McFly cestoval Zpět do budoucnosti – ve druhém díle z roku 1989.

I když se hodně diskutuje, zda je vůbec cestování časem principiálně možné, rozhodli se němečtí vědci v roce 2013 vytvořit zrakové reprezentace objektů putujících časem. Umístili je do teoretického modelu našeho vesmíru – tzv. Gödelova vesmíru – který takové časopřesuny umožňuje.

V časopisu New Journal of Physics vysvětlují, že tento vesmír připouští existenci „uzavřených časupodobných křivek“ (CTC – closed time-like curve). Ty by umožnily „vyrazit na ohromující cestu do vlastní minulosti“. Vizualizace vytvořila podivné optické efekty, které lze shlédnout v původním článku.

Jsou na hony vzdálené bouráku DeLorean, stroji času, v němž Marty McFly a Doc Brown putují v Zpátky do budoucnosti II, a ukazují, že režiséři nezřídka potřebují trochu kreativity, aby přivedli vědecké teorie k životu na plátně.

Závěrečná scéna…

Jestli vám výše zmíněné vědecké práce dodaly chuť zavítat do kina, potom článek v New Journal of Physics pomůže odhadnout, které z nových filmů budou nejnavštěvovanější.

Na základě „co se povídá“ a pohledem na rozpočty na reklamu dokázali vědci přesně odhadnout tržby 25 různých filmů, vč. Šifry Mistra Leonarda, Pirátů z Karibiku – Na konci světa, Spidermana 3, Transformerů i Avatara.

Zapojte se do diskuse na twitteru: @IOPPublishing, tag #MovieScience.

Michael Bishop
Senior Press Officer
IOP Publishing, Bristol, Velká Británie
(michael.bishop@iop.org)

Rozlúčili sme sa so starým Dialogom

Ešte jedno ohliadnutie za rokom 2013. Svoju vyše 40-ročnú históriu na silvestra 2013 ukončila najstaršia online databázová centrála Dialog, ktorá vznikla ešte v dobe, keď internet ani neexistoval. Nástupcom je nová platforma ProQuest Dialog, ktorá vznikla po zjednotení Dialogu a DataStaru.

Raz mi niekto povedal, že nie je možné mať citovú väzbu k informačným zdrojom a platformám. Minulý rok som zistila, že mám a nie som sama. A nie sme ani jediní, čo spomíname. Ako si pamätajú Dialog informační špecialisti vo svete a u nás? Prečítajte si spomienky doc. Rudolfa Vlasáka a dr. Jiřího Kadlečka.

doc. PhDr. Rudolf Vlasák, Ústav informačních studií a knihovnictví (Ú­ISK)

Psal se rok 1964, kdy mladý americký programátor Dr. Roger Summit přesvědčil vedení firmy Lockheed Missiles and Space Company, aby zakoupila tehdy revoluční novinku ve výpočetní technice – IBM 360/30 s 32 kB RAM! – a založila Laboratory for Information Science.

To se stalo a v roce 1969, vznikla zcela provozuschopná verze aplikačního software využívající tehdy revolučního režimu pro rešerše, nazvaného případně „Dialog“. Stal se modelem pro vznik dalších obdobných systémů, jako např. BRS či ESA-IRS, které už v minulosti zanikly, nebo Lexis-Nexis či STN, které jsou dodnes v plné síle.

Dialog byl ale mezi těmito pilíři světového informačního průmyslu výjimečný svojí univerzálností oborového zaměření i počtem zpřístupňovaných databází. A byl jedním z nejvýznamnějších informačních zdrojů už od začátku 80. let i pro vědeckovýzkumnou sféru naší země, která se díky tehdy vzniklému rešeršnímu pracovišti SAVI v UVTEI-ÚTZ k němu jako jediná z tehdejšího sovětského bloku on-line připojila. S Dialogem končí jedna velká etapa vývoje našeho informačního světa.

RNDr. Jiří Kadleček, Albertina icome Praha

Bye bye Dialog!

Je rok 1969, můj rok maturitní, ještě jsem ani neviděl pořádnou elektronickou kalkulačku, to až rok dva poté, na vysoké škole. V naší zemi začíná tuhá normalizace a hranice přestávají být „korzo“.

O nějakých 10 000 km západním směrem, v kalifornském Palo Altu v té době, před více než půl stoletím (!), je Rogerem Summitem položen základ prvního e-shopu, v čase kdy bude internet ještě dlouho na houbách. Prodávají se odborné informace. Vzniká totiž zárodek pozdější obří informační centrály Dialog, která nakonec bude na komerční bázi nabízet okolo 600 databází.

Vzdálení uživatelé se připojují z telefonních aparátů, přes modemy velikosti krabice od bot (po letech se zmenší do dnešního téměř mikroskopického rozměru). Informace přitékají v podobě zelených písmenek, která k sobě pomalu na řádky usedají jako vlaštovky na drát. Za padesát let rychlost přenosu postupně vzroste více než 300 000×.

Ke konci 70. let informační nouze socialismu nutí establishment, již zviklaný osvícenými promotory počítačové informatiky, k určitým změnám a ledy se lehce pohnou. Nejprve putují technické informace do socialistického Československa na magnetických páskách a až začátkem 80. let vzniká oficiální připojení na počítač Dialogu. Přístup je silně centralizovaný, komunikace se zlotřilým Západem silně monitorovaná.

Vybraní uživatelé rituálně přicházejí do budovy na Žižkově a ujímají se jich specialisté rešeršéři, kteří jediní umí a hlavně smí ťuknout do kláves terminálu a optat se Dialogu např. na chemický článek anebo nějaký strojírenský fígl. Dialog vyjeví odpověď a do Prahy putují nejen vytištěné nalezené informace, ale i náležitá faktura, kterou resortní fond proplatí. A tak to jde až do roku 1989…

Boří se zdi a uživatelé si Dialog přivádějí až na své klávesnice a obrazovky osobních počítačů. Postupně mizí spojení přes specializované datové sítě a vše nahrazuje globální internetová dálnice. Ve finále se i Dialog stává webovou službou.

V roce 2008 se Dialog dostal pod střechu firmy ProQuest a téměř okamžitě začaly plány a zanedlouho i práce na spojení Dialogu se sesterskou centrálou DataStar a na integraci na platformě ProQuest. Dílo se zdařilo a 31. 12. 2013 obrazně řečeno kdosi zmáčkl vypínač a původní Dialog se odebral do historie. Vyrostly na něm i u nás desítky informačních specialistů, odbornými informacemi po 30 let zásoboval akademické i komerční uživatele a my pamětníci na něj nikdy nezapomeneme.

Používali jste starý Dialog? Jak na něj vzpomínáte? Podělte se o své postřehy. Chcete se podívat, jak vypadá nový ProQuest Dialog?

2013: od informačných zdrojov k workflow a ...

V zhone okolo pokračovania prístupov ku Knovel Library a ProQuest Central cez NISPEZ na Slovensku, mohlo zapadnúť, ako sa minulý rok zmenili informačné zdroje a nástroje.

Integrácia obsahu a technológií

Odpoveďou na neutíchajúcu informačnú lavínu, z ktorej chceme vytiahnuť len zmysluplné informácie a nestratiť prehľad, sú nové rozhrania a platformy. Častými črtami sú:

• Fazetové vyhľadávanie – vďaka technológiám sémantického webu a bohatým metadátam na pozadí – umožňuje používateľom hladko prejsť od vyhľadávania cez filtrovanie výsledkov až k relevantným odpovediam. Príklad za všetky: Alexander Street Online.
• Vizualizácia dát a ich analýza priamo v rozhraní databázy už nie je výsadou pre technikov a ekonómov. Využívajú ju aj vedci humanitného zamerania, najmä z literárnych a historických vied.
• Mobilita e-zdrojov – Rozhrania informačných zdrojov sú v stále väčšej miere optimalizované pre chytré telefóny a tablety alebo dostupné cez mobilné aplikácie.
• Výsledkom užšieho prepojenia obsahu a technológií sú nástroje na mieru šité odborníkom, ako sú Literature Online, Oxford Law, Knovel Library, či BrillOnline Discovery.

Nedá mi nespomenúť, že koniec roka bol poznamenaný odchodom najstaršej online informačnej centrály Dialog. Ale o tom viac na budúce.

Multimédiá pre výskum a štúdium

• Multimédiá prenikajú do tradične plnotextových databáz alebo vznikajú úplne nové video kolekcie pre výskum a vzdelávanie. Od medicíny, cez techniku, prírodné vedy, humanity, umenie až po spoločenské vedy.
• Vydavatelia vo veľkom digitalizujú časopisy a noviny od prvých vydaní, historické knihy a pramene. Digitalizácii sa nevyhli ani komiksy, denníky kráľovnej Viktórie a zákopové časopisy. Rozširujú online zbierky o e-knihy ako Institution of Engineering and Technology. Na druhej strane stále viac publikácií vzniká už len v „born-digital“ podobe ako ACM Books. To už je ale výhľad do roku 2014.

Evidence-based už nie je len medicína Po „patron-driven acquisition“ (PDA) vydavatelia, ako De Gruyter a Alexander Street Press, testujú nové cenové modely, zvyčajne založené na dôkazoch, ako sú štatistiky využívania (evidence-based acquisition). Tomuto trendu vychádzajú v ústrety aj nové nástroje na analýzu využitia knižničných zdrojov, ako je Intota Assessment.

Bibliometriu ovplyvní 4. vydanie štandardu na meranie využitia elektronických informačných zdrojov. COUNTER 4 Code of Practice zjednocuje sledovanie využívania časopisov, kníh a po prvýkrát zahŕňa aj multimédiá.

Od dát a informácií k znalostiam a workflow Vyhľadávacie rozhrania sa z úložísk dát a informácií menia na analytické nástroje a kolaboratívne systémy. Bežným javom sa stala osobná správa informácií priamo v rozhraní a funkcie na zdieľanie, ktoré umožňujú tesnejšiu spoluprácu vlastnú pre kolaboratívny výskum.

Začiatok roku 2014 je v znamení ďalšej integrácie obsahu s technológiami aj na úrovni celých spoločností. Kľúčovým slovom je „workflow“:

• vo vzdelávaní so zámerom podporiť informačnú gramotnosť, aby sa knihovníci a učitelia mohli sústrediť na výučbu pokročilej práce s informáciami a metodiky vedeckej práce,
• vo výskume venovať viac času samotnému bádaniu, a
• v správe informačných zdrojov s cieľom zefektívniť procesy v knižnici odstránením duplicitných činností a využiť dostupné údaje na informované rozhodnutia.

Iste je pravda, že elektronické informačné zdroje už dnes nie sú tou prelomovou novinkou, ako pred nejakými 15 rokmi, a že ich vývoj je dnes už skôr postupný ako prevratný. Napriek tomu sa objavuje rad zaujímavých nápadov a nových trendov, ktoré pre vás budeme sledovať a informovať vás o nich v e-novinkách aj v tomto roku.

Ako na e-knihy [nielen] v knižniciach II. - technické otázky

Ďalším okruhom otázok, na ktoré by sme mali poznať odpoveď pri výbere odborných e-kníh a knižných kolekcií, sú technické požiadavky na ich sprístupnenie:

• Sú kompatibilné s hardvérom a softvérom využívaným v organizácii a používateľmi?
• Akými spôsobmi môžu používatelia pristupovať k e-knihám?
• Ako je riešená autorizácia prístupu?
• V akom formáte sú texty e-kníh?

Podrobný zoznam otázok, na ktoré by ste mali vedieť odpovede, kým vyberiete e-knihy, si stiahnite tu.

Pokiaľ máte záujem o náš pohľad na riešenie výberu e-kníh pre vašu organizáciu, kontaktujte nás.

I. časť: Obsah

Ako na e-knihy v knižniciach I. - obsah

Na rozdiel od tlačených kníh, hrá dôležitú úlohu pri výbere odborných elektronických kníh a knižných kolekcií nielen obsah a cena. E-knihy vyžadujú prístup cez počítač, mobilné zariadenia alebo čítačky e-kníh. Môžu byť dostupné cez internet alebo lokálne cez intranet.

Dobré je preto vedieť odpovede na otázky týkajúce sa:

• obsahu,
• technických požiadaviek na sprístupnenie e-kníh,
• funkcií a vlastností platformy pre používateľov i administrátora prístupu k e-knihám,
• podpory pri nastavení a využívaní e-kníh,
• licenčných a cenových modelov.

Pokiaľ hľadáte konkrétnu e-knihu, zvyčajne zisťujete, na ktorých platformách je dostupná. Keď hľadáte kolekciu alebo vyberáte viacero e-kníh, ktoré majú slúžiť čo najširšiemu okruhu používateľov v organizácii, je dobré vedieť:

• Je knižná kolekcia relevantná z hľadiska odborného a z hľadiska úrovne informácií?
• Aké druhy e-kníh sú obsiahnuté?
• Na aké obdobie majú byť e-knihy dostupné?
• Ako rýchlo stárne obsah e-kníh v danom odbore?
• Aká je kvalita titulov obsiahnutých v knižnej kolekcii?

Pokiaľ máte záujem o náš pohľad na riešenie výberu e-kníh pre vašu organizáciu, pošlite nám vyplnený formulár.